pátek 27. června 2014

Koupelna ala Tilda...

 Po delší době jsem se zaměřila na vylepšení koupelničky ala Tilda :) posu´dte sami, jak se mi to povedlo, zatímse mi moc líbí...stačilo jen pár maličkostí...






úterý 27. května 2014

Sušené pivoňky.

Začíná sezóna pivoněk a já jsem loni zjistila, že se dají úspěšně sušit. Stříhala jsem květy pivoňky dřevité, ta kvete dřív, než pivoně klasické, ale kdo je nemá, může samozřejmě sušit pivoňku obyčejnou, která právě teď v tuto dobu vykvétá. Jakmile květ pivoňky nejvíce rozkvete, je vhodná k řezu a sušení. Nesmíte ji nechat překvést, začaly by jí opadávat okvětní lístky a to by bylo už pozdě. Ostříhané květy nechejte chvíli venku, aby jejich obyvatelé měli čas květy opustit a vy si je nedonesli spolu s kyticí domů. Mě lítalo po domě asi deset včel :) Při postupu sušení jsem je nejdříve zavěsila  v malé chodbičce a dosušovala v prádelně, kde je velmi teplo. Můžete je ale sušit kdekoliv kde je suché teplo, aby nedostaly  plíseň a co nejrychleji vyschly. Sluníčko v místnosti jim také nevadí, neztratí téměř nic ze svých barev. Vytvoříte si tak překrásné dekorace ať už jen jako kytici, věnec či jakoukoliv jinou vazbu do interieru. Vydrží velmi dlouho krásné, některé mám již od loňska a jsou pořád stejné.
Tyto jsou od loňska spolu s umělými :)
Tmavě fialová
Růžová
Světle fialová
Začíná kvést obyčejná bílá..... jsem zvědavá, jak dopadne po usušení...
Keř dřevité pivoňky
Přeji krásné dny. Eliška

neděle 11. května 2014

Díky za každé nové ráno....

Není to jen název výborné knihy Haliny Pavlovské, ale i obrovská pravda a poděkování za každý den, který můžeme prožít ve zdraví, protože nic na světě není důležitější. Jistě jste všichni kdo navštěvujete mé stránky zaznamenali, že jsem neměla delší dobu žádné nové příspěvky. Loňský rok  2013 byl totiž pro mě nejhorším v mém životě a jedině rodina mi byla tou největší oporou. Po sdělení diagnozy lékařem se se mnou zatočil svět a já čekala jen to nejhorší. Diagnóza byla nemilosrdná.Onemocněla jsem tou neobávanější nemocí. Byla jsem k smtri vyděšená a nevěděla co bude dál. Po aplikaci několika chemoterapií a léčbě různých následků jsem se dočkala zatím příznivé zprávy. Bylo to  jako dlouhý zlý sen, ze kterého jsem se nemohla probudit. Nemoc ustoupila a já se opět odrazila ode dna. Nemám navždy vyhráno, ale to nikdo z nás. Jen si myslíme, že pokud žijeme zdravým způsobem života, nemůžeme onemocnět. Nikdo z nás  neví jak dlouho tady ještě můžeme být...a proto si važme každého nového dne. Mějte se rádi a neubližujte si. Vždýť život je tak krátký a můžeme jej žít jen jednou. 

 Teď ale přišla ta nejlepší zpráva jakou jsme dlouho čekali a  mohli si jen přát, ten největší dárek!!! V rodině našeho syna se narodil tak dlouho očekávaný vnouček. Jsem tedy babičkou!!!! Je to sladké miminko a já už se moc těším až příjde čas a já jej dostanu na hlídání :) Přeji mu do života hodně zdraví a štěstí a nejvíc si přeji, abych jej mohla vidět jak roste.

středa 30. dubna 2014

Vzpomínky na dětství.

Jistě si všichni rádi zavzpomínáme na své dětsví. Kam jsme jezdili na prázdniny, co jsme vyváděli, prožili a viděli. Býváme u toho většinou velmi sentimentální a vše se nám vybavuje jako větší, lepší, krásné a nezapomenutelné. Před nedávnem se mi naskytla příležitost podívat se po více než 40. letech do míst, kde jsem velmi ráda jezdila na prázdniny. Bylo to malinké městečko Jižní moravy Kyjov, odkud pocházela moje maminka. Několikeré prázdniny jsem trávila u tety Lídy  a strejdy Vincka :-) Tehdy pracovali jako správcové na základní škole, dnes gymnásium a strejda ještě vypomáhal l v místní sodovkárně, kde vyráběli žlutou a červenou sodovku. Bydleli spolu s bratrancem a sestřenicemi v malém správcovském domečku, který byl součástí objektu školy a k němu patřil  školní statek s velkou zahradou. Pěstovala se zde zelenina, ovoce, bylinky, králíci, slepice, husy a krůty. Největší pecka byla ale školní tělocvična, která byla o prázdninách  naprosto opuštěná a plně k dispozici. Mohli jsme zde hrát divadlo,pódium s oponou a klavír bylo součástí  a taky spoustu tělocvičného nářadí k blbnutí...Jó byly to krásné a bezstarostné časy :-)


Kdysi základní škola, dnes gymnásium.
Potok Kyjovka, kde se koupaly kačenky.......Já dnes...
Cestička přes park ke koupališti.

Správcovský domeček, dnes docela zchátralý a asi před rekonstrukcí. Z ovocných stromů už zbyla jen  jablůňka před plotem. Dávala šťavnatá letní jabka. Kdysi v areálu školní zahrada, dnes vybetonované parkoviště a nová budova nějaké firmy :-(

Radnice na náměstí.
Náměstíčko s malebnými domečky.